Proč mladí lidé neumí psát?

[Mylord]

Když sleduji diskuzní fóra, často žasnu, co jsou lidé schopni napsat. Nemám samozřejmě nic proti překlepům, myslím, že i menší nedostatky v interpunkci lze tolerovat, ale tady často chybí úplný základ. V příspěvcích se objevují neexistující slova, shoda podmětu s přísudkem jako by už byla zrušena, rozlišování „i“ a „y“ rovněž.

Čím to je, že někdo umí psát a jiný člověk se písemně vyjadřuje jako čuník? Myslíte, že je to tím, že lidé dnes už tolik nečtou krásnou literaturu a neformuje se tak jejich vztah k češtině?

[Daft]

Moje odpověď asi nebude potěšující, ale nejen mladí lidé přispívající do fór, oni i starší, co píší oficiální články s mateřským jazykem zápasí jak s divokou šelmou. Příkladem je pan Vagner (šéfredaktor SEmania.cz), jehož článek je zvon bijící na poplach. Nebudeme-li brát v potaz stylistiku (opakování jednoho slova ve dvou větách třikrát), vzala nohy na ramena i shoda a o tom, že autor neví, jak vypadají uvozovky ani nemluvě – použití ,,tímto stylem,, je opravdu prazvláštní. A reakce ostatních, když se ozvete? A) Jste debil, B) důležité jsou přece informace.

[S-Tony]

Maldi maji SMSky a to je jedina cetba, ktera je zajima.
Pochybuji ze nektery mlady clovek vi kdo je to treba Jules Verne.
Je to smutne ale je to pravda.
Az nekdo vyda nejaky SMS roman tak to mozna celou situaci zmeni. Zatim bohuzel> SMS je SMS..........

[Daft]

A co je tak divného na SMS? Že se nepoužívá diakritika? Kdo chce psát pořádně, nezastaví ho ani mobil v ruce.

[S-Tony]

A co je tak divného na SMS? Ž

[Daft]

Když už jsme u těch slohů – mám zde jeden úžasný příklad nynějšího stavu na středních školách: strana 1, strana 2.

[bigdoc]

Protože je nikdo neučí psát! Psaní není to, že víš, jaké se kde píše í a ý, ale "tvůrčí psaní"; tím se člověk paradoxně nejlíp naučí i ten pravopis, protože píše nikoli tak, že opisuje něco z taháku a učí se něco nazpaměť (co záhy po zkoušce z hlavy vypere ven), ale protože píše ze zájmu, hodně a chce, aby to bylo kvalitní. Tohle se na našich školách neučí - v řadě jiných zemí je to základ psaní.

[adams]

Co řešíte... Za dvacet let se tu stejně bude šprechtit německy nebo anglicky..

Taky se to ztratí v davu, poslední za totality vzdělávané generace pomalu začnou hynout a nová čeština bude standart, a normální lidi budou za exoty.

Ad hrubky × čtení - asi to neplatí tak nějak obecně, bratr, ačkoliv čte opravdu hodně jich dokáže nasekat celkem dost. Já za poslední půlrok dal tak slabé tři a jsem na tom poněkud líp.

Ale ten sloh je hustej.. Ale vemte si, že je to člověk, co studuje učňák a zedničinu.

[tOplOaDer]

Čeština je krásnej jazyk, ale těžkej a pro některé nezvládnutelnej. Můžou za to knihy, které se čtou čím dál méně, ale také výuka na některých základních školách není příliš ideální. Stejně čeština je pomalu utlačována angličtinou a jinými jazyky.

[Asspenn]

1. škola. mizérie, ale to bylo vždycky
2. lidi nečtou
3. lidi nemají potřebu dobře se vyjadřovat, je jim to jedno
4. nemají tu potřebu protože z toho nic nekouká
5. spěch doby - kdo by se s tím zdržoval, když z toho nic nekouká

[Richards]

Já to vidim tak, že tam kam se to dnes ubírá, to zbnamená že se píše slangově tak jak ted píšu třeba já, je jenom dobře. Nechal bych tomu volnej průběh, prostě tak abyse psalo tak, jak se normálně mluví. Neznám moc lidí, kdo mluví spisovně, z toho potom vyplývají ty pravopisné chyby, mají v tom zmatek, neni to ani tak, ani tak. Takže já bych to neodsuzoval, budou časdy, kdy se i do velmi důležitých uředních dopisů bude psát třeba tak, jak píšu ted já. Každej tomu rozumět bude, a o to si myslím hlavně de. Neřikám že to bude za 10 let, ale třeba za 50 si fakt myslim že jo. Dyt už se tak píše i do dosti důležitých mejlů. A vemte si, že pošta se za nedlouho zruší a budou se používat jenom mejly...

[SDR]

Podle mě jsou jsou některý lidi prostě líný. Mě bude 16, na netu taky nepíšu spisovně, ale píšu s diakritikou, text co sem napsal si vždycky přečtu a i/y není žádnej problém. Taky se snažim, aby se příspěvek dal číst (odstavce) a byl dobře pochopitelnej. Úroveň psaní závisí jenom na úsilí člověka, na ničim jinym...

[adams]

Předpokládám, že tohle jste už viděli :

Zejména v poslední době se ukazuje, že český jazyk způsobuje všemi svými pravidly, výjimkami z pravidel, archaickými vazbami a dalšími nástrahami značné potíže nejen cizincům, ale ve stále větší míře i rodilým Čechům. Ústav pro jazyk český se proto rozhodl zmapovat kritická místa naší psané i mluvené řeči a vydal o nich obsáhlou zprávu:

1. problém: Mnohá slova se jinak čtou, než píšou (sníh, mráz, běh, paměť).
Doporučené řešení: Psát slova tak, jak se čtou (sních, bjech, pamňeť).
Alternativní řešení: Číst slova tak, jak se píšou (sníh, mráz, běh, paměť).

2. problém: Ďěleňí slof na konci řátky je něgdy velice komplikované (po-drobit, pod-robit).
Doporučené řešení: Ďelit slova tak, jak to jde (p-odrobit).
Alternativní řešení: Neďelit slova vůbec (podrobit).

3. problém: Mňeká a tvrdá i zejména f koncofkách sloves v min. čase (ale i jinde) nemají žádnou vypovídací hodnotu a nedají se naučit (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe mužů).
Doporučené řešení: Zrušit tvrdé y a vyjmenovaná slova (na plovárňe bili dvje ženi a dvjesťě mužů).
Alternativní řešení: Zrušit mňeké i a vyjmenovat fšechno (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe mužů).

4. problém: Hlásku ř už dneska neumí pomalu ňigdo říct (řeřicha, zvjeř).
Doporučené řešení: Nahraďit hlásku ř hláskou ž, v nezňelé podobje pak hláskou š (žežicha, zvješ).
Alternativní řešení: Nahraďit hlásku ř hláskou z, v nezňelé podobje pak hláskou s (zezicha, zvjes).

5. problém: Pravidla pro psaní čárek sou pšíliš složitá (vím, že je to ťešké, a bojím se toho).
Doporučené žešení: Nepsat čárki ňigde (vím že je to ťešké a bojím se toho).
Alternativní žešení: Psát čárki fšude (vím, že, je, to, ťešké, a, bojím, se, toho).

6. problém: Rozlišováňí čárki a kroušku nat u nemá žádnou vipovídací hodnotu a nedá se naučit (zúčastňit se, zůstat).
Doporučené žešení: Psát nat u vždi jen čárku (zúčastňit se, zústat).
Alternativní žešení: Psát nat u vždi jen kroužek (zůčastňit se, zůstat).

7. problém: Koncofki pšechodňíkú sou aš pšemršťeňe složité (schledavše, chťíc, nesa).
Doporučené žešení: Tvožit pšechodňíki zásadňe pšidáňím univerzálňí koncofki -fšíce ke tšetí osobje jednotného čísla (schledafšíce, chcefšíce, nesefšíce).
Alternativní žešení: Neegzistuje.

8. problém: Nespisovná a hrupší slova sou viloučena z bježného slovníku čímž je omezena vijadžovací schopnost jazika (vokno, *****, vole).
Doporučení žešení: Zažaďit do bježného slovníku i nespisovná a hrupší slova (vokno, *****, vole).
Alternativní žešení: Zakázat nespisovná a hrupší slova a nahraďit je spisovními a jemňejšími ekvivalenti (okno, lejno, pšíteli).

S uvedeního jisťe jasňe viplívá že f Ústavu pro českej jazik na nás neserou a snažej se nám i cizincúm víuku češťini tak ňák co nejvíc ulechčit mafšíce na pamňeti fšechni možní problémi a vodstraňujefšíce rúzní bordeli kerí v jaziku aš doposut bili.

[Daft]

Richards: Úroveň projevu mluví za vše, člověk, který není s to ovládat svůj mateřský jazyk alespoň na základní úrovni, by se měl stydět. A co se spisovné/hovorové/nespisovné češtiny týče – nikdy se nikomu nepovede rozlišit pouze mluvou například y/i ve shodě, a pevně doufám, že se Vámi popsaná vize nikdy nenaplní; jedna věc je vývoj jazyka a druhá jeho mršení.

SDR: Mně bude 16, ne mě :)

[S-Tony]

S uvedeního jisťe jasňe viplívá že f Ústavu pro českej jazik na nás neserou a snažej se nám i cizincúm víuku atd.m/quote]

Znám jednoho němce, který se snaží mluvit česky a vúbec mu to nejde. Zní to podobně jak záveř Adamsova příspěfku